(nar. 1937 v německé Jeně) je profesorem filozofie na Yale University v USA. Zde také v roce 1961 získal titul Ph.D.; poté působil na univerzitách v Austinu a Bonnu, odkud se v roce 1970 vrátil na Yale University. Zabývá se filozofickým dílem Heideggerovým, ale také filozofií umění, především architektury. Knihu Smysl moderního umění vydal v roce 1968. Nabídl v ní interdisciplinárně koncipovaný výklad, v němž rysy moderního umění spatřuje především ve sféře nově konstituované subjektivity autora i vnímatele. Projevy této subjektivity vykládá jak na základě jejích rysů ve vybraných dílech výtvarných, literárních, fotografických či architektonických, tak i na základě uceleného filozofického konceptu, založeného především na Heideggerově učení. Kniha tak kromě jiného nabízí i výkladově koherentní „příběh" vývoje umění od antických a raně křest'anských kořenů až po nástup abstraktního umění v rámci evropské avantgardy. Interpretační pozorování rysů jednotlivých děl je schopna zobecnit až na úroveň abstrahujících soudů o moderním umění „tak vůbec", ale zároveň se při tom neztratit v tvrzeních vágních a paušálních.
