(5. 6. 1919 Praha – 31. 5. 1994 Paříž) vystudoval estetiku a sociologii na FF UK v Praze, kde mezi jeho učiteli byl i Jan Mukařovský. Za druhé světové války prošel několika zaměstnáními a totálním nasazením. Na konci války působil v odboji. Roku 1941 se stal členem Pražského lingvistického kroužku. V letech 1945-1948 působil jako asistent v estetickém semináři FF UK. Roku 1946 obhájil disertační práci Drama jako básnické dílo. Roku 1948 emigroval do Francie a žil až do konce života v Paříži. Věnoval se politické a odborové publicistice. Psal články pro Hlas Ameriky a čs. vysílání Francouzského rozhlasu (pseud. Paul Barton). Zabýval se rovněž vývojem mocenských represí v Československu, inscenovanými procesy a hornickými nepokoji v 50. letech. Vydal též několik sociologických a politologických studií, mimo jiné na téma studené války, sovětských koncentračních táborů a historickou analýzu odporu proti diktaturám v Československu. Od roku 1962 se věnoval organizovanému odborovému hnutí, stal se zástupcem Mezinárodní konfederace svobodných odborů v OSN. Teoretické studie týkající se sémiotiky, estetiky, teatrologie a literatury publikoval od roku 1940 v nejrůznějších odborných časopisech a sbornících domácích i zahraničních. Knižně vydal v zahraničí rozšířenou a do angličtiny přeloženou verzi své disertační práce Drama as Literature, v České republice Příspěvky k teorii divadla (1994).
