MENU

Felixír života

Poštovné zdarma od 999 Kč
135 Kč
Doporučená cena 159 Kč
Tato kniha momentálně není k zakoupení.
  • Rok vydání 2000
  • Počet stran 166
  • ISBN 80-86055-96-5

Vodseďálkova kniha je v mnohém smyslu dílem bilančním. Rozhodně se však nejedná o „klasické“ paměti či sentimentální vzpomínání, ale daleko spíše o esejistické účtování s vlastní zkušeností životní i tvůrčí. I z toho důvodu se jeho texty zhusta pohybují na hranici mezi faktografií a původní uměleckou tvorbou. První část knihy tvoří texty vyrůstající ze vzpomínek na autorovy rodiče, přátele (Bondy, Krejcarová) i dobové reálie („radostné budování“ z počátku 50. let s jejich obludnou estetikou, konec světové války atd.). Stěžejní část knihy je však zakotvena v současnosti 90. let. Vodseďálek zde prostřednictvím esejů i reflexivních básní rozkrývá mnohá témata, která z nejrůznějších úhlů nasvěcují naši současnost. Děje se tak nejčastěji skrze evokaci všednodenních životních situací a jejich ukotvení v metafyzickém rozměru bytí. Vodseďálkova kniha je tak cenná jak faktograficky, tak i myšlenkově a umělecky. 

Celý popis

Ukázka 

„Životní úspěch 

Vynalezl jsem mýdlo, které si pamatuje tvar namydleného těla. Jeho paměť je trvalá, i když ono samo se rozpouští a mizí v hluboké spleti kanalizace. Prozradím své utajované přání. Chtěl bych, aby vše, co jsem napsal, mělo tuto záhadnou vlastnost, aby mělo v paměti všechny myšlenky těch, co četli. I potom, až nenávratně zmizí v propasti času. 

Vysoké nad Jizerou 24. dubna 2000“ 

„Mohli bychom tu hledat stopy někdejší surrealistické inspirace nalézající umělecký účinek ve srážce nepatřičných jevů (šicí strojek a deštník na operačním stole). U Vodseďálka je však tento rys surrealistické estetiky posunut jinam. Výsledný efekt vzniká na základě konfrontace kýčovité banality, schematického ideologického iluzionismu hraničícího s mytizačními potřebami lidské psychiky, s ostrým vědomím skutečného stavu věci a nevyčerpatelné mnohotvárnosti života i nesčetných možností překvapivých souvislostí. Felixír života je pestrým souborem útržků vzpomínek a zážitků, kde spontánní nevypočitatelnost života komponuje momenty, kdy se střetává s tragikou a zejména banalita s vtipem. Z některých takových střípků přímo dýchá ovzduší, jímž se sytily i nezapomenutelné obrazy Hrabalovy.
Aleš Haman 

„Je v podstatě jedno, zdali Vodseďálek použije jako „odrazový můstek“ ke svým „bádáním“ vzpomínku na půlstoletí staré přátelství s Egonem Bondym a Janou Krejcarovou, nynější procházky v podkrkonošské vísce Vysoké nad Jizerou nebo úryvky z televizního zpravodajství. Výsledek je týž: střípky konvenční reality, zautomatizovaná a vyčpělá každodennost tu proti básníkově schopnosti vnímat svět „jinak“ najednou trčí jako prázdné a nesmyslné torzo. Tahle „literární archeologie“ – jak Vodseďálkův Felixír trefně označuje v doslovu Martin Pilař – je pro literáta bilancí (nejen) odcházejícího desetiletí, zúčtováním s vlastní životní a uměleckou zkušeností. Pro čtenáře je tato kniha velmi příjemným dokladem názorové originality a nespoutanosti jednoho podivuhodného autora.“
Radim Kopáč 

  • Ukázka 

    „Životní úspěch 

    Vynalezl jsem mýdlo, které si pamatuje tvar namydleného těla. Jeho paměť je trvalá, i když ono samo se rozpouští a mizí v hluboké spleti kanalizace. Prozradím své utajované přání. Chtěl bych, aby vše, co jsem napsal, mělo tuto záhadnou vlastnost, aby mělo v paměti všechny myšlenky těch, co četli. I potom, až nenávratně zmizí v propasti času. 

    Vysoké nad Jizerou 24. dubna 2000“ 

    „Mohli bychom tu hledat stopy někdejší surrealistické inspirace nalézající umělecký účinek ve srážce nepatřičných jevů (šicí strojek a deštník na operačním stole). U Vodseďálka je však tento rys surrealistické estetiky posunut jinam. Výsledný efekt vzniká na základě konfrontace kýčovité banality, schematického ideologického iluzionismu hraničícího s mytizačními potřebami lidské psychiky, s ostrým vědomím skutečného stavu věci a nevyčerpatelné mnohotvárnosti života i nesčetných možností překvapivých souvislostí. Felixír života je pestrým souborem útržků vzpomínek a zážitků, kde spontánní nevypočitatelnost života komponuje momenty, kdy se střetává s tragikou a zejména banalita s vtipem. Z některých takových střípků přímo dýchá ovzduší, jímž se sytily i nezapomenutelné obrazy Hrabalovy.
    Aleš Haman 

    „Je v podstatě jedno, zdali Vodseďálek použije jako „odrazový můstek“ ke svým „bádáním“ vzpomínku na půlstoletí staré přátelství s Egonem Bondym a Janou Krejcarovou, nynější procházky v podkrkonošské vísce Vysoké nad Jizerou nebo úryvky z televizního zpravodajství. Výsledek je týž: střípky konvenční reality, zautomatizovaná a vyčpělá každodennost tu proti básníkově schopnosti vnímat svět „jinak“ najednou trčí jako prázdné a nesmyslné torzo. Tahle „literární archeologie“ – jak Vodseďálkův Felixír trefně označuje v doslovu Martin Pilař – je pro literáta bilancí (nejen) odcházejícího desetiletí, zúčtováním s vlastní životní a uměleckou zkušeností. Pro čtenáře je tato kniha velmi příjemným dokladem názorové originality a nespoutanosti jednoho podivuhodného autora.“
    Radim Kopáč 

  • Ivo Vodseďálek

    Více
  • Poštovné zdarma u objednávek nad 999 Kč
  • Ušetříte 15 %
  • Knihy vydáváme přes 25 let

Hlídací pes

Budeme Vás informovat o vydání knihy odesláním e-mailu na Vaší adresu.

O vydání knihy Vás již e-mailem nebudeme informovat.

Omlouváme se, ale tato kniha je v tuto chvíli nedostupná. Její dostupnost však můžete znovu hlídat.

Teď už vám neuteče ani řádek.

Co se děje v naší redakci i jaké knihy připravujeme, najdete v pravidelném souhrnu ve své e-mailové schránce.

Váš e-mail byl úspěšně přihlášen k odběru. Nezapomeňte adresu potvrdit.

Přihlásit se

Správa účtu

Přehled objednávek Změna osobních údajů Změna hesla
Odhlásit se