Právo
| rubrika: Kultura | strana: 8 | autor: Radmila
Hrdinová
RADKA DENEMARKOVÁ NAPSALA ŠESTISETSTRÁNKOVOU KNIHU O PETRU LÉBLOVI
Režisér, herec, výtvarník, grafik, publicista, pedagog, umělecký šéf Divadla Na
Zábradlí Petr Lébl (1965–1999) byl jednou z nejtalentovanějších i
nejkontroverznějších osobností českého divadla 80. a 90. let minulého
století.
On sám i jeho inscenace rozdělovali odbornou veřejnost na vzájemně nesmiřitelné
tábory, byl adorován i proklínán. Už za svého krátkého života se dočkal
monografie z pera Vlasty Smolákové a Egona Tobiáše Fenomén Lébl, další svazek
vyšel až po jeho dobrovolném odchodu.
O knize Radky Denemarkové (1968) Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla
se předem hovořilo jako o netradiční monografii a subjektivním autorčině
pohledu. Přesto se jí na více než šesti stech stranách podařilo subjektivním
přístupem vytvořit nebývale objektivní portrét, který se navíc čte jedním dechem.
A nejen kvůli osobnosti Petra Lébla, ale i autorky samé.
Denemarková psala na objednávku. Lébl ji před smrtí požádal, aby o něm napsala
knihu. Pěknou knihu. Už za jeho života s ním vedla za tímto účelem rozhovory,
poté jí odkázal svou pozůstalost.
Bránila se dva roky, dalších sedm zápasila. Do poznámkového aparátu ukryla
„knihu o knize“, zachycující etapy jejího zápasu o objektivní zachycení Léblova
horečnatého života prorostlého do divadla. Je to stejně poutavé čtení jako
vlastní text monografie.
Třicet čtyři kapitol odpovídá třiceti čtyřem letům Léblova života. Od dětství a
rodinného zázemí sleduje autorka jeho pouť k amatérskému divadlu v DOPRAPu a
vlastnímu souboru Jak se vám jelo, posléze JELO. Věčný student DAMU. Hostování
v Realistickém divadle. Sílící touha po vlastním divadle. A od 18. kapitoly
vytoužené Divadlo Na Zábradlí.
Kromě časově posloupného sledování se ale příběh Petra Lébla odvíjí i v
návratech, skocích, retrospektivách a především v množství nekomentovaných
citátů přesně zapadajících do autorčina textu.
Kafka, Eliade, Brecht, Reynek, Mozart, Vonnegut, Urzidil, Wittgenstein,
Bergson, Shaw, Heine, Čechov, Shakespeare, Lébl, Lébl, Lébl. Citace z Léblovy
odeslané i neodeslané korespondence používá autorka tam, kde sám o sobě
vypovídá nejpřesněji: „Dal jsi mi Bože podle všeho velký talent, který já ke
své ničemnosti ani nejsem schopen rozpoznat a dodnes ani nevím, jestli nějaký
talent mám. /.../ Na život se sahat nesmí, protože je od Boha. Je to ale
otřesné – muset žít život, který pomalu ztrácí smysl. Ztrácím ho jako
peněženku, jako vodu ze dlaní, a čím jsem starší, tím je to horší. /.../ Bože,
slituj se nade mnou, prohnaným a prolhaným ubožákem. Vím, že je nemorální
pomáhat člověku, jako jsem já...“
Denemarková nepodléhá Léblově adoraci, ani k němu nezaujímá štítivý odstup.
Poctivě se pokouší pochopit, jaký to byl člověk a jaký vedl život. Nevyhýbá se
přitom ničemu – neléčené psychické nemoci, neujasněné sexuální orientaci,
posedlosti tvorbou i ovládáním druhých. Je to obraz soucitný i tvrdý, v němž
nescházejí slova o sebelásce, hysterii, aroganci.
A zároveň o talentu, překypující imaginaci, výtvarné fantazii. Kromě o Léblovi
je tato kniha i sugestivním obrazem divadla 80. a 90. let s přesahem do
souvislostí předcházejících i následujících.
Způsob, jakým je napsaná, vypovídá mnoho o literárním talentu a jazykovém
bohatství autorky řady prozaických knih, scenáristky a překladatelky. Kniha o
Léblovi je víc než monografií. Je strhujícím příběhem jedinečného osudu. Jistě
vzbudí kontroverzní reakce.
Radka Denemarková: Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla
Nakladatelství Host 2008, 644 stran, 499 Kč